Arkiiva

Mu oappát/vieljat eai jáhke munnje

Gažaldat:
Lean 60 jahkásaš almmái. Áhčči illastii mu go ledjen smávvagánda. Son jámii máŋga jagi dás ovdal. Eadni lea maid jápmán. Mu nuorat oappát/vieljat biehttalit jáhkkimis ahte áhčči lea mu illastan eai ge sii háliit oktavuođa muinna. Mo galggan oažžut buori oktavuođa sidjiide almmá biehttaleami haga dan birolašvuođa maid áhčči dagai munnje?

Vástádus:
Hei

Mus lea várrá sullii seamma vásáhus maid don namuhat iežat gažaldagas ja dát ii leat mihkkege álkis áššiid.
Dovddan gal dattetge ahte du bearaš berre doarjut du vásiheami áššis, muhto go nu ii dáhpáhuva, de fokuserešin mun iežan, nu mo mun lean dahkan. Gieđahala bákčasiid dainna lágiin ahte válddát oktavuođa dan doarjjavuogádagain mii gávdno.
Nu go čálát de eai háliit du nuorat oappát/vieljat oktavuođa duinna go don leat muitalan mii dáhpáhuvai mánnávuođas. Dan fertet várra muhtun láhkai dohkkehit ja doaivut ahte guhkit áiggi vuollái dii sáhttibehtet háleštit dan birra. Lossat ja bávččas go bearaš ii doarjjo du, dan ádden hui bures, muhto DÁL SII DOVDET du historjjá ja ollugat dárbbašit guhkes áiggi dohkkehit dan mii lea dáhpáhuvvan ja erenoamážit go lea sin iežaset áhčči gii lea illastan du. Divtte áiggi vássit ja dáidá leat buorre go it namut dan iežat oappáide/vieljaide muhtun áigái, de lea vejolaš ahte sii bohtet du lusa muhtun beaivve.
Dan botta rávven du gieđahallat iežat áššiid. Ollu bearrašat leat hágganan illastemiid geažil ja dat lea bávččas ja váttis buohkaide geaidda dat guoská.

Dearvvuođaiguin
Jarle