Fagaolbmuid rávvagat

Ii leat miige dávddaid ahte olmmoš lea illastuvvon. Seammás leat ollugat geat ožžot buori veahki birgehallat juohkebeaivválaš eallimis go johtet psykologa dahje psykiáhtera luhtte muhtun áigodaga. Ii leat eahpedábálaš dahje imaš ahte váttisvuođat deaividit nu guhkes áiggi maŋŋágo illasteamit leat dáhpáhuvvan.

Sáhttá leat veahkki hállat ovdamearkka dihtii fástadoaktáriin dahje ustibiiguin, ja dušše don dat ieš sáhtát mearridit orut go don iežat mielas dárbbašeamen psykologaveahki ja jáhkát go ieš ahte dat veahkehivččii.

Sáhttá leat balddihahtti rabasmielaid hállat vierrásii. Ollugiin leat maid ovdagáttut terapiijii, ja dávjá dat maŋŋá čielgá ahte ii doala deaivása. Psykologat leat dego eanaš olbmot – iešguđetláganat. Dábálaččat sii leat čeahpit hukset oadjebas rájáid, ja sii girdet ahte don dieđihat sidjiide iežat oaiviliid jo álggu rájes, ovdamearkka dihtii dan láhkai dajadettiinat ahte don don álkit dovddat iežat leat dulbmojuvvon ja ahte dárbbašat soahpat mo dikšolážáldat galgá leat.

Ollugat vásihit veaháš nuppástuvvama maŋŋágo leat johtán psykologa luhtte. Máŋgasa mielas orru leamen álkit oaidnit mo sii sáhttet fuolahit iežaset ja mo orru leamen jierbmái meannudit eará olbmuid searvvis. Oanehaččat cealkki, ahte sii áddejit buorebut iežaset ja daid dovdduid mat leat alcceseaset váddásat. Áibbas soapmásat vásihit ahte sis maŋŋá johtima muhtun áigodaga psykologa luhtte jávket váttisvuođat áibbas, ja máŋggas baicce dadjet ahte sii leat gávdnan buriid vugiid hálddašit dan mii lea váttis.

Molssaeaktun lea vejolaš mannat priváhta psykologa lusa ja vejolaš lea maid geavahit háleštanjoavkkuid dahje fálaldaga oktagaslaš háleštemiid čađahit mat leat illastuvvomiid várás, ovdamearkka dihtii ADAM:s gos mun barggan, dahje doarjjaguovddážiin du lahkosis. Nu go oainnát de leat máŋga vejolašvuođa. Mu buoremus ráva dutnje lea ahte don geahččalattat gávdnat buoremus čovdosa alccesat.

Čálii Lennart Persson, báhppa ADAM støtte- og samtaletilbud for menn nammasaš ásahusas/ adam@kirkens-ressurssenter.no

Jus dárbbašat psykologaveahki de lea buoremus álgu hállat fástadoaktáriin. Fástadoavttir sáhttá du lágidit psykiatriijalaš poliklinihkkii mas árvvoštallet gávdno go dakkár fálaldat mii dutnje heive. Dehálaš lea ahte doavttir vuđolaččat čilge du dárbbu. Doaktárii lea áibbas dárbu gullat du muitaleamen ahte don leat illastuvvon ja ahte don čielgasit muitalat mat maŋŋeváikkuhusaid dutnje leat váttisvuohtan.

Fálaldat poliklinihkas lea dávjá ráddjejuvvon áiggi dáfus ja dávjá olmmoš ferte leat viehka fuotni jus galggaš oažžut fálaldaga. Jus olmmoš dárbbaša guhkit áigásaš systemáhtalaš terapiija, de dábálaččat lea dárbu váldit oktavuođa priváhta psykologaspesialisttain dahje psykiáhteriin. Muhtun priváhta spesialisttain lea šiehtadus gielddain, dat mearkkaša ahte don dušše mávssát iežat oasi dasságo oaččut dábálaš friijakoartta. Earáid luhtte fertet máksit olles hatti mii sáhttá leat 750-900 ruvnnu diibmui. Don fertet ieš váldit oktavuođa psykologaspesialisttain/psykiáhteriin vai gulat lea go sis vejolašvuohta váldit du dikšui. Fástadoaktáris galgá leat daid priváhta spesialisttaid visogovalaš logahallan geain lea rabas áigi váldit vuostá, dát listu lea maiddái interneahtas. Jus leat lihkkoš de diehtá fástadoavttir lea go geas ge listtus erenoamáš vásáhus illastangažaldagaid hárrái. Fertet rehkenastit ahte sáhttá leat vuordámuš.

Ollu illastuvvomiidda lea traumadikšu leamaš buorre ávkin, ja traumadivššus lea olmmoš čálihuvvon buohcciviessoossodahkii máŋgga vahkkui. Dikšunvuohki molsašuddá sajis sadjái, ja dasa dábálaččat gullá sihke joavkodikšu ja oktagasdikšu. Dákkár ossodaga orrumii čállá doavttir dahje psykologa ohcama.

Čálii Lennart Persson, báhppa ADAM støtte- og samtaletilbud for menn nammasaš ásahusas/ adam@kirkens-ressurssenter.no

Berrešii leat lunddoleamos ášši váldit ovdan illasteami fástadoaktáriin. Dattetge leat ollugat geat guhká smihttet galget go duostat geahččalit ohcat veahki. Váttis lea diehtit mii dáhpáhuvvá. Muhto mii diehtit ahte gáibiduvvo luohttámuš ja gulahallan jus olmmoš galggaš dovdat oadjebasvuođa muitalit.

Doaktárat maid sáhttet leat eahpesihkkarat. Eai buohkat leat vuordimin ahte almmái pasieantan galgá muitalit ahte sus leat váttisvuođat dannego son lea vásihan seksuála illastemiid. Muhtun doaktáriin ii leat doarvái máhttu illastemiid birra ja šaddet eahpesihkkarat dan geažil. Buorre livččii lean jus fástadoavttir ieš válddášii ovdan illasteami fáddán. Mu vásáhus lea ahte dat hárve dáhpáhuvvá. Pasientii sáhttá orrut leamen unohas ahte son dat ferte dahkat álgaga, muhto jus jáhkká ahte doavttir dárbbaša veaháš veahki mieldásit, de soaitá leat álkit. Várra sáhtát vel dan ge dadjat doaktárii ahte «Dál lea hui dehálaš munnje ahte don čájehat munnje árvvusatnima, guldalat dárkilit ja veahkehat mu nu ahte moai sáhtte bures gulahallat». Muitte ahte don dat eahpitkeahttá dovddat iežat dili buoremusat.

Jus leat lihkkoš de lea du fástadoaktáris doarvái máhttu ja beroštupmi digaštallat du váttisvuođaid ovttasráđiid duinna. Dakkár doavttir sáhttá leat buorre doarjaleaddji, ja gánnáha bures jáhkkit ahte doaibmá. Doaktáriin lea jávohisvuođabággu, ja álggus soaitá fástadoavttir leat áidna olmmoš geainna don duosttat hállat dan birra. Dušše okto čiegusvuođas guoddit juoidá man birra olmmoš ii sáhte hállat geainnage, sáhttá leat stuorra gillámuš. Fástadoavttir sáhttá maid du veahkehit gávdnat eará veahki jus dan dárbbašat.

Muitinášši lea dat ahte deaivvadeamit doavttirkantuvrras sáhttet dávjá leat oanehaččat. Gánnáha dadjat diŋgodettiin diimmu ahte dárbbašuvvo lassi áigi dasa man birra don háliidat háleštit doaktáriin.
Čálii Lennart Persson, báhppa ADAM støtte- og samtaletilbud for menn nammasaš ásahusas/ adam@kirkens-ressurssenter.no

Ahte son guhte lea gillán illastemiid ieš šaddá illasteaddjin lea gáddu mii eanaš vuolgá eahpesihkkarvuođas ja balus. Dábálaš lea ahte illastuvvon olmmoš vásiha ahte illasteamit leat «merken» su. Olmmoš sáhttá dovdat ahte ollu alddis lea billistuvvon. Dehálaš lea oaidnit ahte dás lea eambbo sáhka dan dovdamis go das ahte nu dat duođaid lea.

Ollugat ballet automáhtalaččat leat nu ahte illastemiid gillájeaddji ieš šaddá illasteaddjin. Muhtumat gohčodit dan «vampyrasyndroman». Govahallan lea dakkár ahte dat gean «vampyra» illasta ja «gáskkesta» ieš ge illasta earáid dannego dát lea vahágiin okta. Olmmoš sáhttá ballat iežas rájáin ja/dahje ballat das maid earát jurddašit su birra. Dat sáhttá dagahit ahte vásihuvvo lossadin váldit ovddasvástádusa iežas mánáin, dahje oainnahallat ovttas eará mánáiguin. Dat sáhttá maid doaibmat hehttehussan olbmui gii galggašii ohcat dikšunveahki illastemiid maŋŋeváikkuhusaid geažil dannego olmmoš ballá ahte dalle olbmot sáhttet su atnit vejolaš illasteaddjin.

Dehálaš lea deattuhit ahte dát lea gáddu. Ii leat miige automáhtalaš čuovvumušaid ahte don šattat illasteaddjin dannego don ieš leat illastuvvon. Logut leat mat čájehit ahte máŋggas geat illastit earáid ieža leat illastuvvon. Muhto ii sáhte geavahit dán logihka nuppe guvlui ja dadjat ahte lea stuorra várra ahte son gii lea vásihan illasteami maiddái ieš ge illasta earáid. Eatnašat geat leat illastuvvon, eai illas nuppiid, baicca oaidnit dávjá ahte váttis vásáhusat dahket ahte sii eambbo háliidit doarjut ja veahkehit nuppiid.

Dovddut ja ballu sáhttet leat oalle givssálaččat vaikke dat vulget gáttus. Jus du mielas lea váttis beassat eret dáin jurdagiin, de sáhttá veahkehit hállat geainna nu ge dan birra. Ii goit leat miige sivaid doalahit iežas eret mánáin, sii dárbbašit rávesolbmuid iežaset birra geat áddejit mánáid hearkivuođa ja sáhttet leat das sin várás.

Čálii Lennart Persson, báhppa ADAM støtte- og samtaletilbud for menn nammasaš ásahusas/ adam@kirkens-ressurssenter.n

Ollugat geat leat illastuvvon, vásihit ahte lea dego illasteaddji fápmu ain lea sin badjel muhtun láhkai ja maiddái guhká ge maŋŋilgo illasteamit leat nohkan. Illastuvvon olbmui sáhttá leat dárbu jorgalahttit dili čielga loahpahanmeannudeapmin mii jávkada dovdama ahte illasteaddjis lea ain fápmu su badjel. Das sáhttá leamen sáhka bidjamis illastemiid siva dasa gosa dat gullá, čájeheamis alccesis ja illasteaddjái ahte gillájeaddji odne lea áibbas eará olmmoš, dahje lea sáhka eará áššiin. Dávjá lea maid sáhka doaivagis ahte illasteaddji duođaid galggašii áddet man bahá dat lei mii dáhpáhuvai, ja doaivagis ahte son ánošii ándagassii.

Ii leat álo nu álki oažžut dan responssa maid háliida illasteaddjis. Illasteaddji sáhttá geahččalit mohkastit das mii lea dáhpáhuvvan, dahje čiehkádit ovddasvástádusa beasadallamiiguin. Dat doaibmá gal buoremusat jus leat bures ráhkkanan ja don čielgasit dieđát maid don háliidat dáhpáhuvvat, nu ahte šaddá deaivvadeapmi ja vel nu ollu go vejolaš du eavttuid mielde. Muđuid sáhtát álkit šaddat dego illastandillái ja massát dan stivrejumi mainna don háliidit čađahit deaivvadeami. Das lea sáhka nákcet hálddašit guovttelágan dahje bálddalaš dovdduid, várra erenoamážit go lea inseasttas sáhka, dannego olbmos leat nu garra dovddut čatnasan iežas mánnái. Smiehta dan birra maid don háliidat dáhpáhuvvat. Dat sáhttá ovdamearkka dihtii leat dan dohkkeheapmi mo don áddet mii dáhpáhuvai, njálmmálaš dahje čálalaš ándagassii átnun dutnje ja/dahje du lagamusaide, lohpádus doalahit iežas eret báikkiin gos lea dábálaš dudnuide deaivvadit, dahje eará áššit.

Ulbmillaš deaivvadeapmi sáhttá leat buorre vuohki siva bidjat ja ieš beassat veaháš viidáseappot. Lea vejolaš vásihit ahte gaskavuohta illasteaddjái nuppástuvvá ja ahte olmmoš oažžu sutnje stuorát dovddolaš gaskka. Olmmoš oažžu illasteaddji «rupmašis olggos». Muhtumat vásihit ahte seammá dáhpáhuvvá go illasteami váidá. Váttis lea dadjat mii buoremusat doaimmašii du hárrái in dovdda dilálašvuođa buorebut. Don sáhtát váldit oktavuođa digaštallan dihtii viidáseappot muinna dahje geainna nu ge doarjjaguovddážis du lahkosis. Dávjá lea b

kirkens-resurssenter.no

Buorre ráva lea dáhttut advokáhta árvvoštallat berre go ášši váidojuvvot vai ii. Seksuálalaččat illastuvvon olbmos lea goit vuoigatvuohta oažžut golmma diibmosaš advokáhtaveahki mii rávvejuvvo geavahuvvot dán árvvoštallamii.

Mo galgá váidit?
Seksuála illastemiid lea vejolaš váidit dan politiijakámmárii dahje leansmánnekantuvrii masa olmmoš ieš háliida. Rávvejuvvo ahte oaččut oaivadeami dan seamma advokáhtas geas don oaččut árvvoštallama ahte berre go ášši váidojuvvot vai ii.
Advokáhta sáhttá gillájeaddjái fállat veahki, dat mearkkaša ahte don oaččut advokáhtakantuvrra olbmo mielde go don áiggut váidit. Don sáhtát váldit mielde olbmo gean don ieš válljet ja geasa don luohtát váidimii jus don baicce dan háliidat.

Goas lea ášši boarásmuvvan?
Dát lea mohkkás gažaldat vástidit dakkár olbmui gii ii leat fágaolmmoš. Dás leat muhtun váldonjuolggadusat ja de leat ollu spiehkastagat. Rávvejuvvo ahte dát gullá vuosttas finadeapmái oassin advokáhta luhtte go don oaččut árvvoštallama berret go váidit ášši vai it.

Maid dagan jus mu ášši lea boarásmuvvan?
Rávvejuvvo ahte don oaččut árvvoštallama ja ráđiid dan advokáhtas gii du veahkeha. Leat eanet molssaeavttut maid berre árvvoštallat juridihkalaččat oaidnin dihtii mii dutnje gánnáha dan ektui maid don háliidat juksat.

Mo galggan gávdnat buori advokáhta?
Don sáhtát mannat neahttasiidui www.advokatenhjelperdeg.no/Rad_og_tips/ go don dárbbašat veahkkeadvokáhta. Das don gávnnat ollu dieđuid.
Eará vejolašvuohta lea váldit oktavuođa Doarjjaguovddážiin inseastta ja seksuála illastemiid vuostá mii lea dakko lahkosis ja gosa áiggut váidit. Doppe sáhtát jearrat leat go sis leamaš geavaheaddjit geat leat addán daid veahkkeadvokáhtaid namaid geaiguin sii leat leamaš duhtavaččat.
Dábálaš juridihkalaš diehtojuohkima seksuála illastemiid birra ja buhtadusaid birra maŋŋá seksuála illastemiid gávnnat go manat dása: www.fmso.no/sider/tekst.asp?side=93. Dáppe gávnnat artihkkala maid lea ráhkadan ja redigeren: advokáhta Thomas Benestad, Advokatfirmaet Salomon Johansen AS. Dáppe gávnnat ollu ávkkálaš dieđuid ja guoskevaš liŋkkaid.

Čálii Endre Førland, SSMM fágalaš jođiheaddji, Senteret for seksuelt misbrukte menn nammasaš ásahusas. post@ssmm.no

SSMM Guovddáš seksuála illastuvvon albmáid várás

Sáhttet leat ollu váttis dovddut go lea sáhka galgá go duostat muitalit geasage seksuála veahkaválddálaš illastemiid birra. Gillájeddjiin leat guđegelágan dárbbut ovdalgo sáhttet muitalit iežaset historjjá. Ollugat leat muitalan ahte ollu mearkkaša dat makkár kvalitehtat guldaleaddjis leat. Luohttámuša oažžun ja luohttit guldaleaddjái lea máŋgasii hui dehálaš. Dakkár guldaleaddji gávdnan ja deaivan gii váldá vuostái ja guldala ja gean muitaleaddji vásiha berošteaddjin ja dárkilis guldaleaddjin, sáhttá leat doarjjan. Ollu gillájeaddjit leat vásihan ahte lea leamaš oadjebas muitalit iežaset traumalaš vásáhusaid birra.

Ii galgga fas vásihit ahte lea boastut ja heahpanattat, go válljet dovddahit ášši geasa nu ge. Sáhttá dovdot noađđin ja gelddolažžan go lea proseassas, go galggat muitalit ahte don leat illastuvvon sekuálalaččat. Galggat sáhttit háleštit geainna nu ja beassat eret guoddimis vásáhusaid okto.

Go dát lea celkon, de lea dieđusge nu go eará ge dilálašvuođain, dehálaš dovdat dorvvolašvuođa geasa nu ge. Dáinna searvevuođa dovdduin lea máŋgasii álkit mearridit muitalit iežas muitalusa. Vejolaš han gal lea dovdat dán searvevuođa iešguđetlágan olbmuiguin geat sáhttet leat ustibat, bearašlahtut, eallinguoimmit dahje eará olmmoš gii várra ii leat nu lagas. Ollugat vásihit ahte dan bearrašis mas sii leat šaddan bajás, lea leamaš váttis muitalit illastemiid birra. Álkit veadjá leat muitalit lagas ustibiidda go eallinguimmiide.
Doarjjaguovddážis seksuála illastemiid vuostá lea vejolaš beassat hállat olbmuin geas lea seamma vásáhus. Dát sáhttá addit veahki álggahit iežas iešveahkkestrategiija gieđahallan dihtii ja hálddašan dihtii iežas eallima buorebut.

Iešguđetlágan čovdosat heivejit iešguđetlágan olbmuide. Muhtun gillájeaddjit leat muitalan ahte go sii gávnnahedje ahte ledje illastuvvon seksuálalaččat, de bođii miella muitalit dan ollu olbmuide iežaset birrasis, nugo bargosajis ja lagasbirrasis. Muhtumiidda lea dát válljen leamaš buorre. Muhtumat leat smiehtadan dan birra maid sii boahtteáiggi háliidit muitalit. Sii leat dalle válljen muitalit válljejuvvon olbmuide.
Muhtumat leat eanaš geavahan guovddáža mas buot gieđahallojuvvo čiegos áššin, jávohisvuođabákkuin ja mas eai čállojuvvo journálat. Doppe eai vurkejuvvo dieđut du birra illastuvvon olmmožin ja illastuvvon olbmuid doarjjaguovddáža geavaheaddjin. Go geavaheaddji lea geargan gieđahallamis iežas vássánáiggi illastuvvon olmmožin, de son sáhttá heaittihit iežas áiggi guovddážis. Muhtumat leat dovdan ahte ii leat dehálaš váldit ovdan dan ahte sii leat gillán seksuála illastemiid. Sii sáhttet joatkit eallima dego eará álbmát.

MII DÁHPÁHUVVÁ JUS MUN MUITALAN BEARRAŠII
Ii leat álkimus ášši gaskkustit maidege dán hárrái. Leat ollu iešguđetlágan bearašoktavuođat main leat iešguđetlágan struktuvrrat ja árvovuogádagat. Stuorra erohus lea maid iežat váhnemiin ja oappáin ja vieljain geaiguin don leat šaddan bajás dahje geaiguin dus lea leamaš oktavuohta.

Dahje, jus don rávesolmmožin leat ásaiduvvan eará olbmuin guoibmin ja ásahan ođđa bearraša. Váttis lea váldit ovdan bearrašis ahte don leat seksuálalaččat illastuvvon. Ii leat álo álki diehtit mii dalle viidáseappot dáhpáhuvvá.

Ollu čuovvumušat sáhttet dagahuvvot das ahte geatge válljejit muitalit ahte sii mánnán ja nuorran leat vásihan illastemiid. Dán oktavuođas mearkkaša juoidá gii illasteaddji lea ja sáhttá váikkuhit gillájeaddji ja su bearraša ektui.

Máŋgga dáhpáhusas dat šaddá proseassa. Bearaš sáhttá iežas eahpádusas ja heađástuvvamis álggus, ražadettiin gávdnat fas ođđa vejolašvuođaid bisuhit oktiigullevašvuođa ja guhtet guimmiideaset áddejumi.

Váttis lea jus illasteaddji maid lea leamaš fuollaolmmoš. Illasteddjiin sáhttet leat iešguđetlágan dovddut iežaset fuolaheddjiide. Muhtumat liikojit iežaset fuolaheaddjái hui bures vaikke vel seamma olmmoš lea sin illastan. Muhtun gillájeaddjit eai nagat luohttit fuolaheaddjái ja sáhttet ballat ahte sin iežaset mánát ge šaddet vásihit illastemiid.

Muhtumat botkejit oktavuođa áibbas. Muhtumat fas bisuhit guhkit gaskasaš oktavuođa. Go illasteaddji ii gula bearrašii de lea álkit muhtun bearrašiidda doarjut ja veahkehit gillájeaddji go son gieđahallá illastemiid.

Jierbmás jurdda proseassas lea ahte váttis lea álo diehtit mii earáiguin dáhpáhuvvá. Geavaheaddjit leat muitalan ollu iešguđetlágan reakšuvnnaid birra. Muhtun bearrašat ožžot šohka go bohtet diehtit ahte sis bárdni lea illastuvvon. Lunddolaš lea ahte bearašlahtut sáhttet vásihit váttisvuođaid guhtet guimmiideaset gaskavuođaid hárrái. Álki ii leat diehtit mo bearaš duste ođđa dili. Ádjána guhká dán váttisvuođa čoavdit.

Iešguđetlágan olbmuin leat iešguđetlágan reakšuvnnat. Mearrideaddji dehálaš lea duostat vuhtii váldit iežas dovdduid ja čuovvut dárbbu hállat dan birra ahte leat gillán seksuála illastemiid. Dat dahká olbmo oadjebassan go olmmoš oažžu buori ruovttoluotta dieđáhusa eará olbmuin. Váttis sáhttá leat go earát ožžot váttisvuođaid das mii lea dáhpáhuvvan.
Sáhttá leat dehálaš ahte olbmuin lea mielalaš lagasvuohta guhtet guimmiidasaset váttis dilis.

Jus riiddut bohciidit, de lea dehálaš sirret iežas ja earáid dovdduid ja reakšuvnnaid. Dehálaš lea ahte dus lea iežat birra fierpmádat mii doarju du ja lea olámuttos go dárbbašuvvo.
Buorre lea suođahit dan mii guhká lea čoahkkanan deattu vuollái.

MAID MUN BIJAN JOHTUI JUS JUOIDÁ DAGAN DAINNA
Jus don leat okto, de lea dehálaš ohcat oktavuođa ja doarjaga. Das ahte dus lea giige geainna don sáhtát gulahallat, lea buorideaddji váikkuhus olbmo eallimii váttis áiggiid. Go don guottát bákčasiid ja heahpada ii ge giige dan leat oaidnán, dan birra leat gullan ja ii giige du dorjon traumáhtalaš dilis, de dat lea seammá go don guottát rihkkumiid okto. Dat lea bávččagahtti. Ollu dáhpáhuvvá go giige lokte heahpada čalbmeluvrra juogadettiinis ja gieđahaladettiinis ovddeš ja čihkkojuvvon govaid ja dovdduid.

Dehálaš lea hukset alccesis oadjebasvuođa ja fas hukset buori iešgova go don leat gillán seksuála rihkkumiid.

Go gieđahalat daid váttisvuođaid maid leat vásihan go leat illastuvvon seksuálalaččat, de dat addá dutnje vejolašvuođa gávdnat ođđa strategiijaid mat buorebut fuolahit du ovttasdoaibmamis earáiguin ja addá dutnje dan dehálaš dovddu ahte don leat ovttaárvosaš eará olbmuiguin. Dalle sáhttá heahpat ja sivalašvuođa dovdu jávkat seamma láhkai go suoldni beaivváža ovddas.

Lea dehálaš muitit ahte ovddasvástádus gullá illasteaddjái ii ge dutnje gillájeaddjin go lea sáhka das mii lea dáhpáhuvvan illastemiid áigge.

Odne lea dehálaš dutnje gillájeaddjin sáhttit váldit ovddasvástádusa dain váttisvuođain maiguin don ražat ja daid eaiggáduššat, nu ahte don daid sáhtát čoavdit ja sáhtát gávdnat ođđa vugiid duhtadit iežat dárbbuid dás ja dál.

Vuođđudeaddji lea vejolašvuohta sániiguin hábmet ja gaskkustit traumáhtalaš vásáhusaid eará olbmui. Dat lea buorránanproseassa álgu. Nu lea searvvažat dal iešveahkkeprográmmii doarjjaguovddážis mat leat seksuála illastemiid vuostá, vai vállježat dal terapevttalaš vuogi.
Luohttit iežas dorvvolašvuhtii, iežas luohttámuššii ja sáhttit iežas vehkiin čoavdit dallánaga bohciideaddji dilálašvuođaid galgá leat vuoigatvuohta. Mis lea buohkain dárbu vásihit hálddašannávcca ja buori iešárvvu.

Stállu luoddana jus oaidná čuovgga. Ii galgga leat váralaš iežas sániiguin dovddahit iežas jurdagiid ja dovdduid go don leat gillán seksuála veahkaválddi. Dehálaš lea vásihit ahte giige háliida ahte dus galgá leat buoremus eallin. Don galggat sáhttit hállat ja oažžut doarjaga nu ahte don sáhtát šaddat eambbo oadjebas ja gávdnat ođđa strategiijaid mat addet dutnje vejolašvuođa fuolahit iežat bures eallimisttát.
Čálii Anders Bellemann SSMM, Senteret for seksuelt misbrukte menn nammasaš ásahusas. post@ssmm.no